Matýsek byl přihlášen na příměstský tábor, a pár dní před nástupem bylo vysloveno, že by tam s ním měla být babička, proč? Okamžitě jsem to odmítla, to by nemělo smysl. Nakonec na mne dolehla lítost, že nemoc ještě neukázala svou sílu a Matýsek už by měl být opět vyřazen z kolektivu. Mrzelo mne to o to víc, že se jednalo o spřízněné duše. Naštěstí došlo k dohodě a já si myslím, že to bylo spíše nedorozumění z neznalosti či z obavy.
Vše je v pořádku, Matýsek je na táboře a je nesmírně spokojený a já také. Co by bylo, kdybych to nechala, kdybych se neozvala? Matýsek by byl doma a já bych v sobě měla lítost, vztek a došlo by k narušení dobrých vztahů, takhle se vše vysvětlilo, a je to tak jak má. Snad to bylo poučení pro všechny. Naše děti musíme chránit a hájit jejich zájmy, ale nesmí to být přehnané, nesmí se prosazovat jejich zájmy za každou cenu, někdy to prostě nejde. Zdravý rozum je na místě:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat